Ultra Street Fighter II: retro nikdy neomrzí (recenze)

Street Fighter II je sám o sobě herní série. Od původního Street Fighter II: The World Warrior vyšel tento titul ve spoustě upravených edicích, ať mluvíme o Hyper Street Fighter II nebo Super Street Fighter II Turbo HD Remix. Ostatně celý seznam si můžete přečíst například na Wikipedii. A nyní to hra zkouší zase, a to na momentálně nejnovější herní konzoli Nintendo Switch.

Za normálních okolností by hra moc pozornosti asi nevzbudila. Jenomže Nintendo Switch disponuje tak malým množstvím titulů, že bychom je mohli spočítat na prstech ruky. Náhle se může i předělání staré hry zdát jako extrémně atraktivní záležitost, za kterou vývojáři se vztyčenou hlavou účtují tisíc korun.

Oživlá legenda

Trochu netradičně začnu popisem grafiky. Původní Street Fighter II vypadá tak, jak se na arkádovou hru sluší. Hromada pixelů, žádné ohromující efekty – na svou dobu to sice byla paráda, ale dnes to udělá radost jen pamětníkům. V novém Ultra Street Fighter II: The Final Challengers máte možnost přepínat mezi starou a novou grafikou a rozdíl je opravdu znát. V nové grafice jsou vyladěny různé detaily, upraven zvuk a obecně to působí mnohem moderněji. Na veškeré detaily se můžete podívat na oficiálních stránách.

V menu můžete nastavit, aby hra vypadala jako kdysi

Jenomže problém je v tom, že nic nezmění fakt, že hra pochází z roku 1991. Pokud chcete zanechat její šarm, duši a charakter, nemůžete ji kompletně zremasterovat. Ve výsledku je tedy hra mnohem hezčí než originál, ale je nepřehlédnutelné, že je to stará arkádová hra. Narážím na to hlavně proto, že se žánr hodně vyvíjel a konkurence v podobě například Mortal Kombat X vypadá mnohem lépe a hlavně, zatímco nový Street Fighter II stojí kolem 1000 Kč, Mortal Kombat X seženete do 600 Kč.

Nebudu lhát, v této recenzi hraje významnou roli cena. Ultra Street Fighter II: The Final Challengers je určitě povedená předělávka staré hry. Je hezčí, má lepší zvuk, nabízí více obsahu, skvěle využívá hardware Nintenda Switch. Ale není to zkrátka tak krásná a propracovaná záležitost jako například již zmíněný Mortal Kombat X, protože zastaralost v žánru, který se roky vyvíjí, je prostě znát.

Popadni Joy-Con a jdi do boje

To samé pak platí i o dalších aspektech hry. Boj je řekl bych o něco rychlejší než dříve, nicméně se pochopitelně jedná o stejný styl. V roli jedné z mnoha postav provádíte všelijaké kombinace, abyste svému nepříteli ubrali všechen život předtím, než ho nepřítel ubere vám. Herní styl asi nemá smysl moc popisovat, ale věnujme se samotnému fungování na Switchi.

Hra se velmi dobře hraje jak v TV, tak v handheldovém módu. Je velmi jednoduchá na ovládání, stačí vám jen pár tlačítek. Přesto platí, že na ovladači je hra nejlepší a lépe padne do ruky. Neměl jsem však žádné problémy s Joy-Conem.

Rovnou mohu pochválit, že hra obsahuje lokální i online multiplayer. Osobně mám nejradši hru s kámošem na jedné konzoli, se kterou jsem na Switchi neměl jediný problém, snadno se to nastavilo a velmi mě to bavilo. Hra myslela i na to, že váš kámoš může mít z duelu s vámi strach a ve hře se nachází i kooperativní mód Buddy Battle – tedy vy a kámoš (nebo CPU) proti jednomu CPU. Není to špatný nápad, přesto mi bitva dva proti jednomu tolik nesedla… rozhodně u mě vede klasický Versus.

Mohu rovněž zmínit, že hra podporuje pohybové ovládání Joy-Conů v módu zvaném Way of the Hado. Popsal bych to jako mód, který má lepší vyžití jako reklama než jako herní prvek. Jednoduše máváte Joy-Cony a provádíte Hadoken, Shoryuken, Tatsumaki Senpukyaku a Shinku Haodoken a tím zabíjíte nepřátele. No moc dobře se to neovládá, ale i tak je dobré, že to tam vývojáři dali. Ostatně ta půlhodinka mávání Joy-Cony se také počítá.

Novinkou je mód Way of the Hado využívající snímání pohybu Joy-Conů

I po letech to pořád baví

Po 26 letech je Street Fighter II stále velmi zábavná hra, u které strávíte dlouhé hodiny. Mám však pocit, že 1000 Kč je prostě přehnaná cena. Ta pravděpodobně vychází z toho, že na Nintendu Switch zatím jiná konkurence v tomto žánru není. Za mě se rozhodně nejedná o férový přístup.

Pokud jste však schopni překousnout cenu nebo počkáte na nějaké slevy, jedná se o skvělý titul a hlavně ukázku toho, jak skvěle mohou staré hry vypadat na Nintendu Switch. Přijde mi však, že díky The Legend of Zelda: Breath of the Wild a Mario Kart 8: Deluxe obsahuje Nintendo Switch i s ohledem na nízký počet titulů mnohem kvalitnější kousky.